Podle současné platné legislativy se povolování domovních čistíren řeší cestou klasického vodoprávního řízení s následným vydáním „Povolení k vypouštění odpadních vod“ .
Toto povolení:
- Vyžaduje odběr vzorků akreditovanou laboratoří, obvykle 2x ročně.
- Vydává se na omezenou dobu (nejčastěji na 10 let).
O způsobu a podmínkách povolení čistírny v dané lokalitě se vždy před jejím zakoupením nejprve informujte na místně příslušném vodoprávním úřadě, kde Vám sdělí podrobnosti. Náležitosti vypouštění odpadních vod do vod podzemních upravuje NV č. 57/2016 Sb., zatímco vypouštění odpadních vod do vod povrchových upravuje NV č. 401/2015 Sb.
Čistírny TOPAS splňují všechny požadované parametry v převážné většině lokalit už ve standardním provedení. Pouze ve vodárensky chráněných lokalitách je třeba zvolit vhodné doplňkové příslušenství.
Možnosti využití vyčištěné vody
Způsoby zneškodňování předčištěných odpadních vod (OV) z DČOV
Při zneškodňování odpadních vod lze využít některou z následující možností:
1. Vypouštění předčištěných odpadních vod do vod povrchových (tekoucích i stojatých)
Předčištěné OV musí být, obvykle do vodního toku, dopraveny vodotěsným způsobem. Vodoprávní úřad (VÚ) stanoví požadovanou úroveň čištění a místo vypouštění.
2. Vypouštění předčištěných odpadních vod do vod podzemních
Je nezbytné mít posudek hydrogeologa, který stanoví, za jakých podmínek je vypouštění do podzemních vod možné. Technicky jsou k dispozici tyto způsoby:
- Zasakování prostřednictvím drenáže
- Zasakování prostřednictvím zasakovacích boxů
- Zasakování prostřednictvím kulturní půdní vrstvy – obvykle vyžaduje předchozí dezinfekci:
- Zálivkou rostlin – postřik, kapénková zálivka a další způsoby, kdy se část využije k evapotranspiraci rostlin a část se zasákne.
- Výtopou – kdy jsou OV přiváděny celoročně na jedno místo a cílem není závlaha, ale ochrana podzemních vod jejich dočištěním kulturní půdní vrstvou před vlastním zasakováním.
3. Využití předčištěné OV – bez vypouštění do podzemních nebo povrchových vod
Akumulace a zálivka. Cílem je vodu využít, ne zneškodnit jako odpad. Akumulace (v nepropustné nádrži nebo jezírku) musí mít dostatečný objem na období, kdy není možné realizovat zálivku bez nebezpečí, že dojde k zasakování do podzemních vod. Je třeba doložit výpočtem klimatických podmínek v dané lokalitě (srážky, výpar z vegetace a vodních ploch) a plochy vegetace, případně vodní plochy, že je to technicky možné. Při využití předčištěné vody na splachování WC se celková produkce sníží o cca 30 %.
Orientační výpočet plochy potřebné pro zálivku. Předpokládá se, že předčištěná odpadní voda bude aplikována na pozemek celoročně řízeně a pouze v době, kdy pozemek není zamokřen deštěm, případně není zamrzlý nebo zasněžený. To znamená, že srážkové vody se normálně zasakují do vod podzemních a na dobu deště je třeba zajistit akumulaci za DČOV. Pokud uvažujeme oblasti do cca 300 m n. m., pak období, kdy je půda zamrzlá nebo pod sněhem, nebývá delší než 14 dní, kdy není možné aplikovat zálivku na povrch. Pak potřebná velikost akumulace činí: 4 EO x 100 l/d = 0,4 m3/d x 14 dní = 6 m3
Výpar uvažujeme v zimním období z povrchu půdy, v letním období evapotranspirací. Potřebná velikost pozemku pro zálivku podle výparu v ročních obdobích:
- I, II, XI, XII – výpar 1,2 mm/d …………… 0,4 m3/d : 0,0012 = 330 m2
- III, IV, IX, X – výpar 2,3 mm/d …………. 0,4 m3/d : 0,0023 = 175 m2
- V, VI, VII, VIII – výpar 3,0 mm/d ……… 0,4 m3/d : 0,003 = 133 m2
Na základě uvedeného výpočtu je zřejmé, že pokud bude zálivka aplikována na pozemek rovnoměrně po vsaku dešťových srážek, je možné garantovat, že nedojde z povrchu pozemku k neoprávněnému zasakování odpadních vod do vod podzemních. To nejlépe zajistí plně automatická závlaha, řízená senzorem vlhkosti půdy.
Potřebujete poradit s výběrem ČOV? Obraťte se na nás, rádi Vám pomůžeme.
nebo odeslat poptávku.