Nejčastější dotazy

Kolikrát za den má ČOV přepnout do zpětného chodu?

Minimálně jednou, obvykle pak cca 3 krát až 5 krát.

Zapáchá ČOV Topas?

Správně fungující ČOV nezapáchá. Pokud zapáchá, došlo v některé části k vytvoření anaerobních podmínek, což by za normálních okolností nemělo nastat, jelikož všechny komory ČOV by měly být dostatečně provzdušněny. Potom je třeba zjistit poruchu, či příčinu nedostatku kyslíku v té které konkrétní zapáchající komoře.

Jaká je spotřeba el. energie v kWh ČOV Topas 5 za den/ za rok?

Na ČOV pracuje vždy současně pouze jeden membránový kompresor s příkonem cca 60 W, denní spotřeba el. energie je tedy 24 x 60 = 1,44 kWh/den, což představuje 525,6 kWh/rok. Dále je možné si spočítat, že při ceně cca 3,- Kč za 1 kWh to činí necelých 4,5 Kč za den a tedy necelých 1600,- za rok.

Jak vypadá voda na odtoku ze správně fungující ČOV?

Voda je naprosto čirá, čistá, bez zápachu a bez zákalu. Neměla by být k rozeznání od vody užitkové. (Pozn. Mnohdy je čistší než voda v tocích, do nichž je vypouštěna.)

Může být ČOV Topas použita u rekreačních objektů s nepravidelným provozem?

Ano může. Je to jediná biologická aerobní ČOV, která má uzpůsoben provoz automaticky bez vnějšího nastavování pro případ sníženého přítoku splašků, tak aby byla biologická funkce ČOV zachována co nejdéle (omezení aerace a doplňování substrátu pro mikroorganizmy z akumulační nádrže). Firma TopolWater tento chod otestovala v provozních podmínkách, kdy plně zaběhnutá ČOV byla odpojena od přítoku a v úsporném režimu bylo po třech měsících chodu v ČOV stále cca 70 % původních aktivních mikroorganizmů. (Nejnovější informace je ze Švédska, kde běžela ČOV 2 x Topas 75 PF přes zimu 4 měsíce bez přítoku splašků a biologická funkce byla zachována.)

Jaká je pravidelná údržba ČOV Topas?

Viz. Provozní řád. Zjednodušeně lze říci, že pravidelná kontrola spočívá v občasné (cca týdenní, či čtrnáctidenní kontrole, což odpadá v případě instalace TOMu) a poté cca po 3 – 6 měsících, (v závislosti na zatížení) ve vyčerpání kalojemu a po 1 až 2 letech výměna membrán na dmychadle.

Proč je čistírna Topas lepší než od konkurence?

1. Protože zajišťuje maximální možnou údržbu sama (odčerpávání přebytečného kalu z aktivace, čištění dosazovací nádrže, praní pískového filtru).
2. Možnost varianty s automaticky praným pískovým filtrem.
3. Možnost dodat ČOV s monitorovacím modulem TOM + případně i s GSMT modulem na hlášení pomocí SMS.
4. Vyloučení veškerých mechanických točících se a pracujících součástek.
5. Má vyrovnávací nádrž na přítoku chránící biologii a zajišťující stabilní účinnost čištění.
6. Zvládá rekreační provoz až cca 3 – 4 měsíce bez přítoku splašků.
7. Prakticky celá ČOV je v nekorozívním celoplastovém provedení. 8.
8. Údržba ČOV nevyžaduje žádné odstraňování primárního kalu díky provzdušňované akumulační nádrži.
9. V ČOV není nikde anaerobní prostředí, a tedy nezapáchá.
10. ČOV je díky volitelné hloubce přítoku již od nás z výroby kompletní a hotová, nemusí se dokupovat žádné nástavce, či víka, nebo kompletovat ČOV na místě.
11. ČOV má havarijní plovák, který signalizuje poruchový stav.
12. veškerá vnitřní technologie ČOV je vyrobena tak, že ji lze bez problémů vyjmout, vyčistit, či vyměnit.
13. Zelené víko a čtvercový tvar nenarušují ráz krajiny a zapadají do zahrady.

Jaká je životnost ČOV.

ČOV má kalkulovanou životnost 25 let. Přičemž tento údaj je pro stabilitu pláště ČOV. Reálná životnost bude v praxi záležet na konkrétních podmínkách osazení, např. při obetonování se životnost značně zvýší. Další komponenty, které jsou uvnitř ČOV jsou vyměnitelné a jejich životnost je následující. Vnitřní technologie ČOV má uvažovanou životnost 20 let. Fólie provzdušňovacích elementů má životnost 12 let (cena výměny cca 1000,-). Životnost dmychadla je uvažována 8 let (cena výměny cca 4000,-) při výměně cívek po 4 letech (cena výměny cca 1000,-) a výměně membrán po 2 letech (cena výměny cca 600,-). Posledním mechanicky pracujícím prvkem je řídící hladinový plovák. Tam se uvažuje životnost taktéž cca 8 let (cena výměny cca 400,-).
POZOR, VÝŠE UVEDENÉ CENY JSOU POUZE ORIENTAČNÍ!

Co se může na ČOV porouchat. Jaké mohou nastat problémy?

Mechanicky na ČOV pracuje v podstatě pouze lineární membránové dmychadlo, elektroventil a hladinové plováky. U dmychadla (cena výměny cca 4000,-) dochází k přímému mechanickému opotřebení pouze na pryžových membránách (cena výměny cca 700,-), na kterých je uchycen magnet, vibrující bezdotykově v elektromagnetickém poli vyvolávaném mezi dvěma cívkami (cena výměny cca 1000,-). Pokud jsou tyto membrány pravidelně dle manuálu měněny, nemělo by dojít k jejich poruše. Jako další zařízení, které pracuje, je třícestný elektroventil, kde dochází pouze na cca 4 hodiny denně k jeho sepnutí a v důsledku vytvoření magnetického pole v cívce k posunutí polohy. Elektroventil je konstruován na několik desítek tisíc sepnutí a jako takový je jeho životnost minimálně 10 let (cena výměny cívky je cca 400,- a celého elektroventil cca 1500,-). Dále tam mechanicky pracuje pouze řídící plovák (cena výměny cca 400,-). Žádné další prvky se nemohou porouchat mechanickým opotřebením. Jakékoli další problémy, které mohou vzniknout, jsou rázu obalení plováku nečistotami, jež lze jednoduše napravit ostřikem. Dále přicpání mamutky. Toto lze taktéž vyřešit svépomocí, jelikož všechny mamutkou jsou vyjímatelné, dají se čistit proplachem tlakovou vodou, či pomocí k tomu v ČOV připravené tyčky.
POZOR, VÝŠE UVEDENÉ CENY JSOU POUZE ORIENTAČNÍ!

Jak je ČOV hlučná?

Hlučnost dmychadla je od výrobce garantována 38 dB. Již tato hodnota splňuje všechny hygienické normy pro instalaci přímo vedle obytných budov. Avšak díky naší instalaci pod poklopem ČOV se celková hlučnost zařízení snižuje na hranici slyšitelnosti. Lze říci, že je při zavřeném víku slyšet více šplouchání vody nežli chod ČOV jako takové.

Je ČOV více, nebo méně infekční, než žumpa?

ČOV je mnohem méně infekční než žumpa. Je to způsobeno za prvé z principu menším objemem odpadních vod a menšími rozměry zařízení jako takového, ale hlavně díky rozdílným procesům v obou zařízeních probíhajícím. V žumpě probíhají anaerobní procesy, jejichž finálními produkty jsou kromě biomasy obvykle voda a bioplyn skládající se převážně z methanu a sirovodíku, což jsou jedovaté plyny a sirovodík navíc značně zapáchá. Další fakt je, že v anaerobních procesech dochází jen v minimální míře k odstranění patogenních mikroorganizmů, které mohou způsobovat infekční onemocnění. Zatímco v čistírně odpadních vod aerobního typu dochází díky oxidaci vody a všech látek v ní obsažených k jejich čištění a zároveň dezinfekci. Je prokázáno, že 99% všech patogenních mikroorganizmů obsažených v surové odpadní vodě je v procesu aerobního čištění v čistírnách odpadních vod díky oxidaci zlikvidováno. Finálními produkty aerobního čištění odpadních vod jsou kromě biomasy voda a oxid uhličitý. Tedy nezávadné a nezapáchající plyny. Jako dezinfekci odtékající vyčištěné odpadní vody lze navíc systém ČOV dovybavit o dezinfekci chlorací, či UV lampou. Další možností je instalovat si dočištění na membránové mikrofiltraci s chlorací, kde dojde k odfiltrování všech částic až po bakterie.

Jak ovlivňuje aktivační proces množství patogenních mikroorganizmů v odpadní vodě?

Je prokázáno, že 99% všech patogenních mikroorganizmů obsažených v surové odpadní vodě je v procesu aerobního čištění v čistírnách odpadních vod díky oxidaci zlikvidováno.

Jak lze legálně dle norem EU a ČR likvidovat přebytečný aktivovaný kal?

Dle současně platné české i EU legislativy lze přebytečný aerobně stabilizovaný kal likvidovat uložením na vodotěsný kompost. (Na kompletní zajištění nezávadnosti stačí poté kal posypat vápnem.) Na kompostu po promíchání s ostatním organickým vegetačním odpadem dojde k přeměně kalu na průmyslový kompost a ten již lze aplikovat bez problému jako hnojivo na zemědělskou půdu. Toto platí potud, pokud celý popsaný proces je uskutečněn na pozemcích jednoho jediného majitele. Ve chvíli, kdy by mělo dojít k manipulaci, prodeji, či darování kalu jinému subjektu, bylo by třeba udělat jeho velice drahé a náročné rozbory. Je to způsobeno tím, že by se na toto nakládání okamžitě vztahoval zákon o odpadech. To samé platí pro vyrobený kompost. Ve chvíli, kdy by mělo dojít k manipulaci, prodeji, či darování kompostu jinému subjektu, bylo by třeba udělat jeho velice drahé a náročné rozbory. Je to způsobeno tím, že by se na toto nakládání okamžitě vztahoval zákon o průmyslových hnojivech.

Má se zemina kolem ČOV hutnit?

Nikoliv. Zeminu nikdy mechanicky nehutnit. Plastové nádrže by se deformovaly, jelikož tlak při hutnění je nesrovnatelně větší, než následný přirozený tlak zeminy po konsolidaci. Může dojít až ke kolapsu pláště ČOV!

Jaké je ochranné pásmo domovní studně?

Uvádí se ve vztahu ke kanalizačním objektům individuálního odkanalizování. 5 m u nepropustného podloží. A až 12 m u propustných podloží.

Co se stane s ČOV, když se TOM rozbije?

Nestane se nic. Dále běží jak dmychadlo, tak elektroventil, takže celá funkce ČOV je zachována, jako kdyby TOM nebyl vůbec instalován. ČOV není pouze monitorována.

Co je to biologická pěna?

Biologická pěna (neboli také vláknité bytnění aktivovaného kalu) je pojem, kterým se označuje stav v biocenóze aktivovaného kalu na ČOV, kdy dojde k přemnožení mikroorganismů ve tvaru dlouhých vláken na úkor mikroorganizmů tvořících kompaktní vločky. To má dále za následek, že dlouhá vlákna se propletou (navíc mají obvykle hydrofobní povrch), vytvoří jakousi síť a v ní se poté zachytávají mikrobublinky vzduchu z aerace. To ve finále způsobí tvorbu pěny na hladině aktivační nádrže. Tato pěna pak může způsobovat nejen estetické, ale i mechanické problémy a v limitním případě dokonce přetékat z nádrží ven.

Jak bojovat s biologickou pěnou?

Těžko. V současnosti bylo identifikováno přes 50 různých druhů mikroorganismů, které mohou tento stav způsobit. Mezi nejznámější patří např. Microthrix Parvicella, Nocardia, typu Gall, Nostocoida Limnicola atd. Problém je ovšem ten, že každému typu bakterií vyhovují a na druhou stranu také nevyhovují rozdílné kultivační podmínky. Ty jsou např.: množství rozp. kyslíku, koncentrace substrátu, složení odpadní vody, dostatek nutrientů, atd. V praxi to tedy znamená, že bez drahého mikrobiologického rozboru nezjistíme, který typ bakterií bytnění způsobuje a tedy i jak proti němu bojovat. Jediný prostředek, který má prokázaný efekt, je použití koagulantu PAX, nebo jiné chemikálie obsahující hliník. Hliník má údajně toxické účinky na obnažená dlouhá vlákna mikroorganismů. Tento efekt byl prokázán pouze pro Microthrix Parvicellu, která představuje cca 1 všech případů. V ČOV Topas lze tedy konstatovat taktéž, že pravděpodobnost účinnosti bude cca 1:1.

Co může v ČOV zkorodovat?

Nemělo by zkorodovat nic. Všechny kovové součástky jsou z nerezu, popř. dostatečně izolovány proti vlhkosti.

Jaká je cena náhradních dílů na roční servis dmychadla?

Cca 700,- (set membrány a víčka).

Poskytuje naše firma pravidelný servis ČOV formou servisní smlouvy?

Ano. Nabízíme zákazníkům možnost předplatit si pravidelné servisní návštěvy našich techniků, kdy provedou veškerou údržbu skládající se z kontroly funkce, odkalení, vyčištění mamutek, údržba dmychadla atd

Má občan povinnost se napojit na veřejnou kanalizaci?

Dle zákona o vodovodech a kanalizacích ano. Nicméně se uvádí, že pouze pokud je to technicky a ekonomicky možné. Tedy je pak otázka vysvětlení těchto pojmů při posuzování konkrétních případů. Nicméně není zřejmý legální způsob vymáhání, či postihy při nedodržení této povinnosti.

Proč vydrží ČOV funkční i v zimě?

Jelikož je řešená jako téměř celá podzemní, navíc je vybavena víkem s tepelnou izolací. K poklesu teploty pod cca 5°C, kdy již dochází k zastavení biochemických čistírenských procesů, může tedy dojít pouze v případě, kdy by byly dlouhodoběji teploty hluboko pod nulou a navíc nebyl do ČOV žádný přítok. Ale v praxi máme instalace i na horách a v Rusku na Sibiři u Jekatěrinburku a fungují bez problémů.

Jakou dáváme provizi za zprostředkování prodeje ČOV Topas?

5%. A pro stavební firmy, které provádí i montáž 7%. Nicméně jméno zprostředkovatele musí být při koupi přímo potvrzeno kupujícím. Dále funguje systém dávání slevových kupónů na 5% při koupi další ČOV (kupón má své číslo, jež je spárováno s prodanou ČOV).

Čtyři argumenty, které svědčí o tom, že je patent Topas opravdu dobrý.

1. Pokud by patent nebyl originálním řešením, tak by ani nemohl uspět v celosvětovém průzkumu PCT ověřujícím jeho původnost.
2. Důkazem, že my sami patentu věříme je i fakt, že na jeho přihlášení, překlady, vydání, ochranu a udržování jsme doposud vynaložili již více než 2 mil. Kč.
3. V Rusku si firmy prohlédly a porovnaly většinu typů DČOV dostupných na trhu v ČR i EU a přestože mohli a mohou okopírovat a beztrestně vyrábět většinu těchto jiných ČOV, představuje v Rusku cca 80% výrobků na trhu systém Topas (cca 3000 ks ročně). Tyto firmy poté buďto vyrábí v naší licenci a jsou ochotny za patent nám platit licenční poplatky a nebo jsou ochotny riskovat soudní spor s námi v případě, že vyrábí načerno. Soudní řízení v současnosti také probíhají. I tento fakt dokladuje cenu patentu.
4. V neposlední řadě je to i fakt, že prodej ČOV Topas neustále roste a mají dobré jméno i v tak náročných zemích na kvalitu jako je např.: Francie, Švédsko, či Německo.

Jaké jsou argumenty úředníků proti malým domovním čistírnám obecně.

Nejčastější argument je, že DČOV nefungují. Dostat bližší konkretizaci tohoto tvrzení je poté od úřadů obvykle velice obtížné. Ačkoliv tedy ani sami úředníci neumějí mnohdy svoje tvrzení opřít o faktické argumenty, je třeba přiznat, že mohou mít v určitých ohledech pravdu. Konkrétně je problematika popsána v článku „Domovní ČOV Topas s TOM a GSMT….“
Zde tedy jen v heslech. Každá ČOV, velká obecní i malá domovní vykazuje podobné nároky na obsluhu a údržbu, jelikož se v obou používají obdobné postupy a čistící procesy. Koneční majitelé a tedy i provozovatelé DČOV poté buďto neumějí a nebo nechtějí ČOV správně provozovat a v důsledky toho tato poté nefunguje vůbec, nebo vykazuje nedostatečnou účinnost. S ohledem na tuto zkušenost byla ČOV Topas konstruována tak, že v porovnání s konkurencí již řeší maximum běžné obsluhy a údržby sama a tudíž se podařilo minimalizovat výše popsané riziko špatné obsluhy a tím špatné funkce. V kombinaci s TOMem je navíc ještě zajištěna i nepřetržitá kontrola celého zařízení. Argumenty a výtky úřadů tedy mohou být vysvětleny a vyvráceny.

Co je to TOP-PRESS?

Top-Press je systém decentralizovaného řešení čištění odpadních vod pro obce. Jedná se o maximální možnou decentralizaci, kdy se ke každému rodinnému domku instaluje domovní ČOV se zásobníkem vyčištěné vody a s tlakovým čerpadlem. Výtlak čerpadla vyčištěné vody ze zásobní nádrže je poté napojen do centrálního „kanalizačního“ řadu, který je řešen tlakový a díky absenci nerozpuštěných látek v dopravované vyčištěné vodě může být dimenzován obdobně jako vodovod a to včetně profilů potrubí. Celý systém je vodotěsný a má jedno výústní místo do vodoteče, takže se jedná o jedno vodohospodářské dílo, které provozuje obec. Majitel má poté možnost buďto vyčištěnou vodu využít pro vlastní potřebu (např. zálivka), či se jí zbavit jejím vyčerpáním do kanalizace a tedy do recipientu. Celý systém je v závislosti na konkrétním terénu cca o 30 - 50 % levnější než klasická kanalizace s centrální ČOV. Co se týče bezpečnosti a účinnosti, tak je navržen tak, že jsou parametry jeho provozování rovněž shodné s centrální ČOV. Jediným problémem je negativní postoj příslušných orgánů díky němuž byla většina potenciálních realizací až doposud zablokována.

Je systém Topas ČOV s kontinuálním průtokem, nebo s technologií SBR?

V průtočné fázi je systém Topas ryze kontinuální ČOV a to včetně nároků na údržbu. Avšak zpětná fáze je svou filozofií převzata ze systému SBR a řeší právě veškerou údržbu kontinuálního procesu. V souhrnu lze tedy říct, že systém Topas představuje unikátní kombinaci kontinuálního a diskontinuálního čištění odpadních vod.

Co a v jaké míře se může vylít do odpadu ústícího do ČOV?

Vše co se obvykle používá v domácnosti. Všechny chemické přípravky, které jsou běžně konečnému zákazníkovi dostupné v obchodech, by měly být biologicky rozložitelné. Naše ČOV je zároveň vybavena předřazenou akumulační nádrží, kde dochází k neutralizaci a případnému naředění závadnějších látek. Samozřejmě použití musí být v domácnosti s rozumem. Látky, které mohou škodit aktivovanému kalu, jsou zejména chemikálie měnící pH (kyseliny a louhy) a dále dezinfekční prostředky. V zásadě lze tedy říci, že tyto látky se musí používat průběžně a nikoliv naráz. Zásadně tedy nečistit odpady v celém době naráz, popř. nedezinfikovat naráz. Toto by vždy mělo být rozloženo do více dní, aby měla ČOV možnost se s tím vypořádat. Obdobný přístup lze aplikovat na myčky nádobí, kde se používají obvykle silné louhy. Proto se obvykle doporučuje po dobu zabíhání ČOV a tedy tvorby bakterií omezit, příp. přestat myčku používat. Z poslední doby lze konstatovat, že ČOV vyloženě škodí vody z kondenzačních kotlů, jistý druh gelového přípravku na WC, jenž je baktericidní a biologicky velice těžce odbouratelný, obsahuje tenzidy, které rozkládají lipidy (údajně německý výrobek). Co se týče tzv. ekologických pracích prášků, tak je nedoporučujeme používat, jelikož ty obvykle pouze místo fosforečnanů obsahují zeolity a ty mohou být opět toxické pro aktivovaný kal. Dále mohou pak již připadat v úvahu jen vyloženě atypické provozy v domácnosti, kde je možné uvést např.: Fotokomory, galvanovny, větší prádelny, činění kůží, autoopravny, laboratoře apod. Tyto případy je vždy nutné konzultovat individuálně, avšak před prodejem každé ČOV.

Co dělat, když se do ČOV dostane toxická látka a biomasa odumře?

Ideálně a dle zákona by se měl okamžitě stávající obsah ČOV s toxickou látkou vyvézt a odborně zlikvidovat. Na ČOV je pak nutné navézt nový aktivovaný kal, popř. ji znovu nechat zaběhnout. V praxi je ovšem nejjednodušší buďto ČOV nechat kompletně vyvézt jako žumpu a poté nechat opět zaběhnout a nebo prostě počkat až se závadná látka z ČOV odplaví sama a po obnovení podmínek vhodných pro život aktivovaného kalu se tento znovu cca do 3 – 4 týdnů plně obnoví.

V jaké míře mohou přijít do ČOV tuky a v jaké již ne?

V míře odpovídající používaní v běžné domácnosti. Pokud je na ČOV napojena jakákoliv zpracovna potravin, či výrobna, kuchyně, nebo restaurace, je povinnost odpadní vody přicházející z tohoto provozu samostatně předčistit od tuků v lapolu tuků. Na druhou stranu je rovněž logické, že není vhodné ani v případě ČOV pro jednotlivou domácnost lít např. starý olej z fritézy přímo do odpadu. ČOV obvykle nezkolabuje, ale může dojít jednak k ucpání odpadů samotných a dále ke tvorbě tukových sraženin (koulí, inkrustů, apod.), které mohou při vyšším počtu způsobit mechanické potíže.

Co musí být před ČOV v případě použití na vody z restaurací, či kuchyní?

Pokud je na ČOV napojena jakákoliv zpracovna potravin, či výrobna, kuchyně, nebo restaurace, je povinnost odpadní vody přicházející z tohoto provozu samostatně předčistit od tuků v lapolu tuků.

Jaká je produkce odpadních vod od jednoho EO v litrech za den?

Pro ČR je to 150 L. Ve městech v ČR to může být i více na venkově obvykle méně. Tedy reálně někde mezi 100 – 200 L. Ve světě se poté v rozvinutých západních zemích spotřeba pohybuje obvykle výše. Pro Německo a Francii to bude mezi 150 – 250 L. V USA se uvádí až 500 L na osobu. Na druhou stranu v zemích rozvojových je to zase méně a to i pod 100 L a někdy i méně než

Jaká je produkce BSK5  na jednoho EO za den?

60 g

Jak dlouho trvá montáž ČOV Topas 5 a kolik je na ní třeba lidí?

Pokud je vše připraveno, tedy vykopána jáma, je připraven štěrkopískový podsyp, přivedeno přítokové potrubí, elektřina a voda na odzkoušení, tak instalace samotná může být hotova během 2 hodin. Obvykle to trvá od 2 do cca 4 hodin. Pokud je zajištěna mechanizace popř. dostatečný počet lidí na spuštění ČOV do výkopu, tak v zásadě stačí k montáži jeden montér z TW. Obvykle jezdí kvůli hladší montáži dva montéři z TW. Na spuštění ČOV je třeba minimálně 4 silných lidí.

Kde je na ČOV kontrolní místo odběru vzorků?

Obvykle se odebírají vzorky pouze na odtoku. V tom případě u ČOV bez PF je odběrné místo z vyústění odtokové trubky z dosazovací nádrže do havarijního přepadu. Tedy poslední dostupné místo před odtokem z ČOV. U ČOV s PF je to taktéž před zaústěním do přepadu ČOV, avšak tentokráte z vyústění mamutky odsávání PF. V případě dalších instalovaných stupňů čištění je to poté logicky vždy poslední dostupné místo před opuštěním ČOV. V případě nutnosti odběru i vzorků přítoku je nejvhodnější umístit pod přítokové potrubí nádobu tak, aby veškerá přitékající odpadní voda prošla touto nádobou a poté odebírat tento „směsný“ vzorek z této nádoby. Odběr vody z akumulace nereprezentuje vodu na odtoku z ČOV.

Co je to PAX, PIX a k čemu se používá?

PAX je zkratka Polyaluminumhalogen (polyaluminumchlorid)
PIX je zkratka Polyironhalogen (polyironchlorid)
Obě dvě chemikálie jsou tzv. koagulanty, které se používají k chemickému odstraňování fosforu formou srážení z odpadní vody. Další mohou být Prefloc – síran železitý, síran hlinitý, chlorid železitý atd. V zásadě vždy chemikálie obsahující soli železa, či hliníku. Nicméně PAX je ještě důležitý tím, že byla prokázána jeho účinnost při potlačování vláknitého bytnění kalu, neboli biologické pěny. Je to způsobeno toxickými účinky hliníku na obnažená vlákna bakterií, zatímco vločkotvorné bakterie jsou ochráněny.

Mohou jít do ČOV dešťové vody?

Ne nikdy.

Kdy je vhodné použít Membránovou mikrofiltraci?

Membránová mikrofiltrace je stupeň dočištění odpadních vod, kde díky filtraci přes dutá vlákna s póry o velikostech mikrometrů dojde k odstranění všech NL (nerozpuštěných látek) a to včetně bakterií. Voda je tedy poté vhodná i k zpětnému použití například pro splachování toalet.

Na druhou stranu představuje pořízení si membránové mikrofiltrace nejen zvýšené investiční náklady, ale hlavně principiální změnu k přístupu údržby ČOV. Zatímco ČOV i s PF nevyžaduje prakticky žádnou výraznou údržbu a při jejím zanedbání dojde obvykle jen ke zhoršení kvality vody na odtoku, představuje membránová mikrofiltrace prvek, který je nutno pravidelně udržovat. V průběhu filtrace dochází totiž k ucpávání pórů a k nárůstu povlaku na vláknech a v důsledku toho ke snižování propustnosti.

Bez údržby by tedy v limitním stavu po čase došlo k snížení průtočnosti celého systému na nulu, což by představovalo nutnost čistit odpadní vody jiným způsobem. Pro udržení dostatečné průtočnosti je třeba údržby a to v rozsahu chemické regenerace s časovou náročností cca 1,5 hodiny za cca 3 měsíce.

Pokud shrneme tedy výše zmíněné, je vhodné uvažovat o membránové mikrofiltraci v případě, kdy chce zákazník vodu recyklovat a profitovat z toho, tedy bude mít i zájem provádět pravidelnou regeneraci.

Jaká je nutná údržba Membránové filtrace?

V průběhu filtrace dochází k ucpávání pórů a k nárůstu povlaku na vláknech a v důsledku toho ke snižování propustnosti. Bez údržby by tedy v limitním stavu po čase došlo k snížení průtočnosti celého systému na nulu, což by představovalo nutnost čistit odpadní vody jiným způsobem. Pro udržení dostatečné průtočnosti je třeba údržby cca 1 x za 3 měsíce a poté také chemické regenerace s časovou náročností cca 1,5 hodiny zhruba 1 x za rok. Údržba spočívá ve vyjmutí rámu s membránami a v jejich mechanickém omytí za použití odmašťovacího prostředku, např. Jaru. Cca jednou za rok je poté nutná chemická regenerace, kdy je navíc po mechanickém omytí nutné je ponořit na cca 30 min do 2 % roztoku kyseliny citrónové a poté na 30 minut do 2 % roztoku hydroxidu sodného. Na obojí je třeba objemu vždy po cca 10 litrech. Toto množství je poté možné likvidovat vylitím do akumulační nádrže ČOV, kde dojde k neutralizaci obou chemikálií.

Na jaké velikosti ČOV dává stát v současnosti dotace a z jakého důvodu?

V současné době musí ČR zvládnout do r. 2010 vyřešit čištění odpadních vod u všech obcí nad 2000 obyvatel. Zavázala se k tomu v rámci vstupních protokolů do EU. Dotace je tedy prakticky možné získat pouze na akce, kde se čistí odpadní vody od více než 2000 EO. Vždy jde o kombinaci dotací z ČR (SFŽP), evropských fondů a vlastních prostředků obcí. Pro menší obce je šance získat dotaci pouze pokud je na jejím území nějaké vyjmenované chráněné území (např.: CHKO, ptačí rezervace, přírodní rezervace, atd.) Dalším faktem je, že v současné době jsou prostředky ze SFŽP vyčerpány na minimálně dva roku dopředu.

Co má právo požadovat obec po občanovi, který nesplňuje požadovanou účinnost čištění odpadních vod a zasakuje vody ze septiků do země od 1. 1. 2002?

Dle zákona o vodách §100 je takovéto vypouštění odpadních vod do vod podzemních zpoplatněno částkou 3500,- ročně.

Jak může nejlépe osadit ČOV občan, který má stávající žumpu nebo septik?

V případě existence stávající nádrže ve vyhovujícím stavebním stavu (nebortí se) a s dostatečnými vnitřními rozměry je nejlepším řešením instalovat ČOV přímo do nádrže po jejím vyčerpání a vyčištění a okolní zbývající objem poté využít k akumulaci vyčištěné vody. V tomto případě je ovšem nutné zajistit odpovídající zakotvení ČOV v nádrži tak, aby nemohlo dojít k jejímu vyzdvihnutí, či jinému pohybu.

Dále je nutné zajistit stěny ČOV proti nadměrnému tlaku vody zevnitř. To lze zajistit buďto tím, že voda okolo ČOV nebude nikdy níže jak cca 0,5 – 1,0 m, popř. obezděním ČOV, či uchycením v nějakém rámu. Instalace ČOV tímto způsobem je výhodná jednak z důvodu vyloučení zemních prací a celkové úspoře při instalaci a za druhé z důvodu, že v případě instalace zařízení do stávajícího kolaudovaného septiku, či jímky není dle zákona třeba žádat o nové stavební povolení. V případě instalace ČOV mimo septik je nutné podstoupit kompletní vodoprávní řízení.

Co se stane s ČOV pokud nebude řádně odkalována?

V případě, že nebude na ČOV prováděna řádná údržba bude první, co nastane, její překalení. To se projeví nárůstem koncentrace aktivovaného kalu v aktivaci nad optimum (3 – 4 kg/m3 což odpovídá cca 30 % objemu odebraného vzorku po odsazení 30 min) v důsledku čehož začne po čase unikat aktivovaný kal do odtoku z dosazovací nádrže, jejíž separační kapacita bude překročena. Pokud není ČOV vybavena PF, tak může takto i dále fungovat přičemž bude díky úniku kalu do odtoku vykazovat zhoršenou účinnost ve všech parametrech. Takto v zásadě fungují všechny dobře navržené a kvalitně vyrobené ČOV naší konkurence. Pokud se jedná o ČOV s PF, tak dojde logicky po čase k ucpání PF a voda půjde tedy přepadem PF i s unikajícím kalem. Tato situace vytrvá tak dlouho až v důsledku vysoké koncentrace kalu a hustotě směsí ve všech komorách dojde někde k mechanickému problému s přicpáním a signalizaci poruchového stavu ať již havarijním plovákem, nebo TOMem.

Co se stane s ČOV pokud nebudou vyměněny membrány na dmychadle?

V případě, že nebudou vyměněny membrány na dmychadle, tak se zvyšuje riziko jejich prasknutí. Je sice pravda, že na ojedinělých případech běhala dmychadla i 5 let bez výměny membrán, ale to byly opravdu výjimky. Obvykle dojde k poruše membrán kolem dvou let chodu. Proto by měly být cca po 1 roce měněny. Pokud nebudou vyměněny a dojde k jejich porušení, stane se, že tělo magnetu, které je na membránách uchycené a které vibruje v elektromagnetickém poli mezi dvěma cívkami, se v důsledku uvolnění uchycení na prasklé membráně vychýlí a začne se třít o cívky, čímž je zničí. V závěru je třeba tedy vyměnit nejen membrány ale i cívky a může dojít k poškození i dalších částí a celková suma opravy obvykle určitě převýší náklady na běžnou výměnu membrán.

Jaký má být spád potrubí domovní kanalizační přípojky?

Min. 2 – 3 % u přípojek. U kanalizačních řadů je to pak min 1%.

Jaká je návratnost investice ČOV Topas?

Cca 3 roky. Více o návratnosti investice...

Jaká jsou nutná opatření u ČOV Topas na zimní provoz?

Žádná, pokud je zajištěn přísun splašků alespoň 1 x za 2 týdny. Jinak může v důsledku poklesu teploty dojít k zastavení biochemické aktivity mikroorganizmů. K zamrznutí technologie dojít nemůže, pokud je v chodu.

Je ČOV Topas vybavena na nitrifikaci a denitrifikaci?

Ano. K nitrifikaci dochází vždy zároveň s aktivací na každé ČOV a k denitrifikaci dochází na ČOV Topas ve zpětné fázi. Zde začne docházet k denitrifikaci v aktivační komoře po vyčerpání rozpuštěného kyslíku, ale hlavně je denitrifikaci podrobena část vody, která přes kalojem přepadá zpět do akumulační komory. Tam je většinou prostředí anoxické. Při obvyklých 2 – 3 přepnutí za den je tak podrobena recirkulace a tím i denitrifikaci cca polovina denního přítoku. Pokud se má na odtoku z ČOV garantovat i koncentrace celkového dusíku, tedy i dostatečně účinná denitrifikace je třeba ČOV o cca 1/3 předimenzovat a zajistit tím dostatečnou recirkulaci.

Jakou poskytujeme na ČOV záruku a co zahrnuje?

Na ČOV se poskytuje záruka 2 roky jako na celek. Na membrány ve dmychadle je záruka 1 rok, což je jejich zaručená životnost. V případě nutnosti garantovat 2 letou záruku i na membrány ve dmychadle je nutno si u TW objednat a předplatit po roce jejich autorizovanou výměnu. Jinak se záruka vztahuje na stabilitu a vodotěsnost nádrže a na mechanickou funkci všech součástí ČOV. Záruka se nevztahuje na biologickou funkci ČOV. Deklarovanou garantovanou účinnost jsme schopni garantovat pouze v případě, kdy by bylo možné sledovat a zaručit kvalitu a velikost přítoku na ČOV. Pokud nejsou údaje a není možné garantovat kvalitu a velikost přítoku, nemůže TW chápat nedostatečnou účinnost čištění při současném bezproblémovém technickém chodu ČOV jako záruční závadu.

Jaké by mělo být v ČOV rozmezí pH pro správnou funkci biologie?

Optimální pH pro funkci aktivovaného kalu je 7, tedy neutrální. Nicméně biocenóza aktivovaného kalu je schopna se adaptovat v rozmezí pH cca 6 – 8, pokud je toto ovšem stabilní a nekolísá. V případě kolísání bude problém udržet biologii na ČOV ve funkčním stavu. Poté je nutné řešit neutralizaci odpadních vod před jejich vlastním čištěním na ČOV.

O kolik procent a na jak dlouho lze ČOV Topas přetížit a jak si s tím poradí? S PF a bez PF?

Obecně lze ČOV Topas krátkodobě přetížit až na dvojnásobek navrhované kapacity a to jak látkově, tak hydraulicky, přičemž krátkodobě se rozumí do cca 14 dní. Aktivovaný kal je schopen navázat znečištění do svých buněk a spotřebovat jej později a po hydraulické stránce zvládne ČOV přečerpat i více než dvojnásobek. Nicméně u ČOV s PF může dojít v důsledku jeho omezené průtočnosti k situaci, kdy voda se sice biologicky přečistí v aktivaci a dosazováku, ale jen část bude poté mechanicky přefiltrována PF a část půjde obtokem PF. Tím dojde k mírnému celkovému zhoršení kvality vody na odtoku. Po obnovení zatížení se toto ovšem opět ustálí. V případě delšího přetížení ČOV může dojít k nahromadění znečištění i v objemu aktivace, v důsledku toho pak k poklesu rozpuštěného kyslíku a vzniku anoxických až anaerobních podmínek. Za této situace dojde během cca 2 dní ke kompletnímu odumření aktivovaného kalu v ČOV a kolapsu biologického procesu čištění. Nové nabíhání potrvá poté opět cca 4 týdny.

V jakém stavu bude ČOV po 6 měsících provozu bez přítoku splašků?

ČOV bude funkční a bude obsahovat i aktivovaný kal, avšak po tak dlouhé době dojde už již pravděpodobně ke spotřebování veškerých organických látek i z akumulační nádrže a tudíž k aerobní stabilizaci kalu. To v praxi znamená, že podíl živých buněk v aktivovaném kalu klesne na minimum. Pokud by tedy na ČOV začalo okamžitě přitékat návrhové zatížení, dojde s největší pravděpodobností k odtoku nedočištěné vody, jelikož celkové množství živých mikroorganizmů v aktivaci bude minimální. Avšak již po cca 1 – 2 týdnech provozu by se měla plně obnovit čistící kapacita, jelikož není v tomto případě zabíhat ČOV kompletně znovu.

Dodáváme k čistírně také UV lampy? Pokud ano, jak a kde je UV lampa osazena?

Ano ČOV Topas je možno dodat s dezinfekcí vyčištěné vody a to pomocí UV lamp. UV lampy se instalují na odtokové potrubí ČOV tak, aby byly přístupné pro výměnu žárovky a to buď uvnitř vlastní ČOV, nebo uvnitř zásobníku na vyčištěnou vodu. Voda je po průtoku UV lampou dezinfikována. UV záření dnes představuje nejúčinnější formu dezinfekce, jelikož odstraňuje i veškeré viry. Destruuje totiž přímo DNA všech živých organizmů, jež jsou vystaveny UV záření.

Existuje přípravek, který po rozpuštění ve vodě vytvoří bakterie k okamžité funkčnosti ČOV?

Ne. Existují pouze prodejci, kteří to tvrdí. Na druhou stranu není na škodu použít tyto avizované přípravky obsahující různé enzymy a lyofilizované bakterie při startu a zabíhání ČOV. Ačkoliv prokázání jejich účinnosti je prakticky nemožné, nebyl doposud prokázán ani jejich škodlivý účinek. Nejúčinnějším způsobem zůstává i nadále pro zaběhnutí ČOV použít aktivovaný kal z jiné dobře fungující ČOV.

Jaké existují bakteriální, popř. enzymatické přípravky pro zlepšení funkce ČOV a jaký mají efekt?

Za posledních cca 5 let měla firma TW možnost otestovat cca 20 různých přípravků podporujících buďto náběh, nebo poté funkci ČOV. Výsledky byly buďto nepatrné a neměřitelné, nebo žádné. Proto doporučujeme používat podobné přípravky pouze při snaze eliminovat problémy s biologickou pěnou, jelikož tam je každá rada drahá a každý úspěch opravdu cenný.

Lze TOM + GSM využít k nějakému zásahu na ČOV na dálku?

Nikoliv. Slouží opravdu pouze k monitorování. Ostatně Co by se na ČOV Topas mělo dát řešit na dálku, snad kromě dávkování?

Jaké připojení vyžaduje ČOV? 220 V nebo 400 V?

ČOV Topas 5 až Topas 40 jsou v provedení na 220 V. U ČOV T 50 a T 75 existují poté verze jak na 220 V s membránovými kompresory, tak na 400 V s rootsovými dmychadly typu DITL. U T 100 a T 125 jsou poté pouze verze na 400 V.

Mohu vodou z ČOV zalévat i zeleninu? (Dusičnany)

Ano bez problémů. Zbytkové koncentrace dusíku a fosforu jsou naopak vhodnými makronutrienty pro růst rostlin. Co se týče hygienického hlediska, tak pokud je odtok ČOV vybaven UV lampou, nevzniká žádné riziko, pokud není dezinfikován, je pouze nutné přerušit zálivku cca 2 měsíce před sklizní, tak aby došlo k přirozenému úhynu potenciálních zbytkových bakterií.

Doma máme ČOV, obec postavila kanalizaci. Mohou mě nutit k placení stočného s povinností připojit se na kanalizaci? Jak to obejít?

Obecně z principu pokud není občan napojen, nelze ho nutit k placení stočného. Na druhou stranu povinnost napojit se na kanalizaci dle zákona o vodovodech a kanalizacích existuje. Nicméně se uvádí, že pouze pokud je to technicky a ekonomicky možné. Pak vyvstává otázka vysvětlení těchto pojmů při posuzování konkrétních případů. Nicméně není zřejmý legální způsob vymáhání, či postihy při nedodržení této povinnosti. To znamená, že v případě dělání tzv. mrtvého brouka by neměl existovat legální způsob, jak vám to nařídit.

Co zaručuje Certifikát na TOPAS? Jak ho mohu využít při jednání na úřadě?

Certifikát potvrzuje, že ČOV Topas byla jako vyjmenovaný stavební výrobek vyrobena v souladu s NV 163/2002 (CCZ), popř. 190/2002 (CE), kterými se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky. Pro jednání na úřadech je to doklad o tom, že je to bezpečný a certifikovaný výrobek, který je uveden na trh legálně a neohrožuje bezpečnost a zdraví osob.

Z jakého materiálu a jak je ČOV Topas vyrobena?

ČOV Topas jsou vyráběny z Polypropylenu. Tento plast se řadí mezi termoplasty, a tudíž ho lze při odpovídajících teplotách spojovat roztavením a svařováním. Materiál je stálý, zdravotně nezávadný (stejný se používá i na rozvody pitné vody) a k jeho destrukci dochází pouze UV zářením, tedy paprsky slunce. Vzhledem k tomu, že celá ČOV je zakopána, je stárnutí minimální a víko, jež je vystaveno největší degradaci je vyráběno z PP materiálu s UV filtrem a tedy s prodlouženou životností i na přímém slunečním světle.

Nahoru